Zajímavosti
ze života včel

Na 1 kg medu musí pracovat celý rok 400 včel.

V ČR je evidováno více než 60 000 včelařů, kteří mají dohromady téměř 780 000 včelstev a ročně vyprodukují asi 9 000 tun medu. (Dle ČMSCH a.s.)

Gumoví medvídci jsou potaženi slabou vrstvou včelího vosku, aby se k sobě nelepili.

Včely létají rychlostí více než 30 km/h.

Včely umí počítat do čtyř. Vědci doposud neví, k čemu je jim tato vlastnost dobrá.

V létě včelstvo tvoří až 70 000 včel. V zimě klesá jejich počet na 15 000–20 000.

Kruhový tanec – Včela se po plástu pohybuje v kruhu a otáčí se střídavě doprava a doleva vždy na stejném místě. Ostatní včely ji přitom následují a vnímají vůni nového zdroje, který se poté vydávají v okolí úlu hledat.

Osmičkový tanec – Pokud se zdroj potravy nachází ve větší vzdálenosti, provádí průzkumnice takzvaný osmičkový tanec. Směr, kterým se mají včely za novým zdrojem potravy vydat, ukazuje úhel mezi plástvemi a osou tance. Vzdálenost zdroje snůšky od úlu signalizuje včela svým zadečkem. Čím více jím třese, tím dále se potrava nachází. Osmičkovým tancem si včely předávají informace o potravě vzdálené až šest kilometrů.

Nejdůležitější význam včel je opylovací činnost. Kdyby z krajiny vymizely včely, převládly by v ní rostliny větrosnubné, hlavně trávy; pestrá květena by postupně zanikla a příroda by zjednotvárněla.

Včela je indikátorem kvality životního prostředí. Je velmi citlivá vůči škodlivým látkám.

Průměrný roj (úl) se skládá z jedné matky, která v období snůšky pokládá až 2 500 vajíček denně, z přibližně 50 000 nebo více dělnic, které obstarávají všechnu práci, a z několika set trubců.

Nektar je v podstatě vodní roztok cukrů. Obsah vody kolísá mezi 15-95 %, v průměru obsahuje 40 % cukrů.

Matkou se stane včela, která je vylíhlá z oplozeného vajíčka a krmena mateří kašičkou bohatou na živiny. Matka se líhne 16. den od položení vajíčka. Úkolem matky je kladení vajíček – je schopna položit denně až 2 500 vajíček, čímž ze sebe vydá více, než činí její hmotnost.

Matka vylučuje mateří feromon, hormon, který působí na ostatní složky včelstva – soudržnost včelstva, brání rozvoji vaječníků dělnic a stavbě nouzových matečníků, působí přitažlivě na říjné trubce atd. V prvních dvou letech života je u matky intenzita kladení vajíček největší (dožívá se věku 4-5 let). Matka nemá orgány ke sběru medu ani hltanové žlázy (zakrnělé), musí být krmena včelami.

Dělnice je včelí samice se zakrnělými pohlavními orgány, takže nemůže být oplodněna. Dělnice se líhne 21. den od položení vajíčka.

Dělba práce ve včelstvu je vzhledem k tělesnému vývoji instinktivně řízena. Najdeme zde:

čističky – čistí buňky
krmičky– krmí 4denní a starší plod medem, pylem a vodou
kojičky – krmí nejmladší plod a matku krmnou kašičkou
stavitelky – zpracovávají výměšek voskotvorných žláz a staví plásty
strážkyně – chrání česno a orientačně se zalétává
létavky – nosí do úlu vodu, pyl, nektar a medovici

Dělnice v době intenzivní činnosti žije 6-8 týdnů (krátkověká). Na podzim zůstává bez činnosti a přežívá 8-9 měsíců (dlouhověká).

Včelstvo komunikuje pomocí feromonů:

pohlavní – mateří látka láká říjné trubce, působí na potlačení vaječníků dělnic
poplašný – vyvolává útočnost
značkovací – značkování česna aby nebloudily, značkování nalezeného zdroje snůšky
shromažďovací – feromon matky vytváří soudržnost a chod včelstva
povrchový – vonné látky po poznávání sounáležitosti
plodu – stimulace přínosu pylu a nektaru do úlu

V normálním včelstvu bývá obvykle 500-3000 trubců; nemají žihadlo. Úkolem trubců je oplodnit matku na trubčím shromaždišti. Jakmile ustane snůška (na konci produkčního období), jsou trubci vyháněni z úlu. Ve zdravém včelstvu s matkou se přes zimu trubci nevyskytují.

Trubec se líhne se 24. den od položení vajíčka; po 8.-15. dnu jsou říjní a vyletují 3-5x denně na snubní lety; po oplození matky padá trubec mrtev na zem. Trubec žije 5-6 týdnů.