O spolku
Sdružení Spolek přátel a včel vzniklo roku 2021. První pokusy o vlastní chov a touha po vlastním včelstvu nás přivedly k aktuálnímu počtu 8 včelstev. Naše včelstva máme umístěna v Chuderově kousek od lesa, v krásném prostředí Českého středohoří asi 5 km od Ústí nad Labem.
Vysadili jsme tu také tři poměrně vzrostlé lípy, které chovu prospívají, což se odráží na kvalitě našeho medu.
Naším cílem je zlepšení rovnováhy ekosystému a získání lahodného produktu, při jehož tvorbě vzniknou dlouhodobá přátelství.
Naše včely
Plemeno včel Kraňka – včela Korutanská (Apis mellifera carnica)
Naše včely jsou z plemene Kraňka. Jedná se o středně velké až štíhlé včely s tmavým zabarvením, hustým ochlupením a šedivými pásky na zadečku. Naše pracovité včelky se k nám chovají velmi mírně, tudíž se jich nemusíme bát. S pokorou a nadšením tak sledujeme, jak funguje jejich život a co si nosí do úlu.
Termosolární úly,
med bez chemie
Naše včelky žijí ve speciálních termosolárních úlech, které jsou výjimečné tím, že nevítané hosty (roztoče a parazity) hubí pomocí teploty, tedy přirozeně bez chemie. Slunce a teplo jsou plnohodnotnou náhradou konvenčních léčiv, díky tomu pak včelky vyrábí čistý přírodní med. V úlu může být až 47 stupňů, teplo včelkám vyhovuje, obzvlášť v jarních měsících, kdy jim bývá chladno. Zároveň bylo potvrzeno, že díky chovu včel v termosolárních úlech se zvyšuje medný výnos (obvykle o 25 až 75 %), dochází ke snížení spotřeby zimních zásob včelstva, k potlačení výskytu parazitů rodu Nosema a celkovému zvýšení tepelného komfortu včelstva. Jsme rádi, že tento český patent můžeme používat i my, v neposlední řadě je také vysoce ekologický.
Termosolární úly,
med bez chemie
Naše včelky žijí ve speciálních termosolárních úlech, které jsou výjimečné tím, že nevítané hosty (roztoče a parazity) hubí pomocí teploty, tedy přirozeně bez chemie. Slunce a teplo jsou plnohodnotnou náhradou konvenčních léčiv, díky tomu pak včelky vyrábí čistý přírodní med. V úlu může být až 47 stupňů, teplo včelkám vyhovuje, obzvlášť v jarních měsících, kdy jim bývá chladno. Zároveň bylo potvrzeno, že díky chovu včel v termosolárních úlech se zvyšuje medný výnos (obvykle o 25 až 75 %), dochází ke snížení spotřeby zimních zásob včelstva, k potlačení výskytu parazitů rodu Nosema a celkovému zvýšení tepelného komfortu včelstva. Jsme rádi, že tento český patent můžeme používat i my, v neposlední řadě je také vysoce ekologický.
Ze života včel
„Bez včel by lidský život na Zemi do čtyř let skončil.“ (Albert Einstein)
Včely žijí ve velkém společenstvu. Některé v přírodních, jiné v uměle vyrobených úlech. V každém úlu najdeme tři druhy včel, respektive tři jejich role: královnu, trubce a dělnice. Jejich životní role jsou vskutku zajímavé.
Královna
V jednom včelstvu je obvykle pouze jedna včelí matka = královna. Její tělo je výrazně delší než trubců a dělnic. Její funkcí je pouze reprodukce, za jeden den umí naklást až 2 500 vajíček.
Trubci
Jsou samečkové. Jejich úkolem je pouze oplodnit královnu, následně umírají. Podobně jako královna i trubci jsou krmeni dělnicemi. Na konci léta se však dělnice o trubce přestanou starat a vyženou je z úlu.
Dělnice
Jsou samičky se zakrnělými pohlavními orgány. Pokud ve včelstvu chybí královna, mohou klást neoplozená vajíčka. Takovým dělnicím se pak říká trubčice. Dělnice mají v úlu rozdělnou práci: některé se starají o královnu, jiné o trubce, další staví nové plástve.
Zobrazit více / méně
Ty včelky, které vidíme poletovat venku, jsou rovněž dělnice. Sbírají z květů pyl, který je základem potravy jak pro královnu, tak i pro larvy. V zimě se z pylu vytváří med, který slouží včelám jako potrava přes chladné období. Včely hotový med ukládají do pláství podobných těm, ve kterých se líhne nová generace včelstva.
Život včel v jednotlivých ročních obdobích
Jaro
Počátkem jara začíná včelařská sezóna. Jakmile teploty stoupnou nad 10 °C, vylétávají včelky na první krátké prolety. Správný včelař také v tomto období udělá první jarní kontrolu a zhodnotí přezimování svých včel. Během měsíce dubna začínají mladé včely nahrazovat včely zimní a právě průběh zimy ovlivňuje množství mladých včel. Čím nepříznivější podmínky v zimě jsou, tím lépe. Zvyšuje se totiž jejich vitalita, a to i v následné dědičnosti.
Zobrazit více / méně
Než se z vajíčka stane včela, uběhne 21 dní. Královna za den naklade 1 500 vajíček, ze kterých se o 3 dny později vylíhne larva, která je 150x denně krmena mateří kašičkou, medem a pylem. Po 6 dnech dělnice uzavřou buňku voskem a larva se zakuklí. Za 12 dnů se z kukly stane včela, která se vykouše ven. Během reprodukce bývá ve včelstvu 70 000 včel. Pokud včelař včas nerozšíří prostor úlu, včely vytvoří roj a odlétají hledat nový domov. Koncem dubna včely zaplňují plásty medem a včelaři mohou vytvářet první med.
Léto
Letní měsíce mají dvě etapy. Červen je období produkce, včelky tvoří zásoby medu na zimní období. Od srpna pak začínají přecházet do vegetačního klidu, kdy již z úlu tolik nevylétávají a soustředí se na přípravu zásob na zimu. Jejich počet se začne snižovat. Koncem letního období jsou trubci vyhnáni z úlu a následně umírají hlady a zimou.
Podzim
S klesající teplotou klesá i aktivita včel. Matka stále ještě produkuje, ale v menší míře. Na podzim již nemají v úle moc práce, zásoby na zimu jsou již připravené.
Zima
Mnoho lidí se mylně domnívá, že včely ulehají k zimnímu spánku, ale není to tak. I v zimě mají v úlech napilno, včelstvo je neustále ve stavu bdělosti. V zimních měsících včela spotřebovává cukr v zásobách medu nebo cukr dodaný včelařem, a tím včelstvo vytváří teplo. Udržují jakýsi kruh s teplotou 22 °C, kde přímo uprostřed přebývá matka-královna.
O medu
Známe a běžně konzumujeme tři základní druhy medu: květový, lesní a smíšený. Jak jejich názvy napovídají, tyto medy se liší tím, odkud pochází pyl, tedy jaké rostliny a stromy se nachází v okolí úlu, kam včelky doletí.
Květový med
Květový med vzniká z nasbíraného nektaru, který pochází z květů rostlin. Podle druhů rostlin jej můžeme dále rozdělit na:
- Řepkový med – velmi častý med, který se vyznačuje žlutou barvou a tendencí rychle krystalizovat (nesplňuje podmínky pro BIOMED).
- Slunečnicový med – je krásně žlutý, hodně sladký, může být lehce nakyslý a příjemně voní.
- Lipový med – pochází z lipového květu, vyznačuje se čirou, mírně nažloutlou barvou, má lahodně jemnou chuť a vůni. A je poměrně vzácný, má ověřené léčivé činky a splňuje kritéria pro BIOMED.
- Akátový med – oblíbený med pro svou vůni a chuť po akátových květech. Vyznačuje se průhlednou, mírně nažloutlou barvou. Dlouho zůstává v tekutém stavu a krystalizuje jako jediný z druhových medů minimálně. Může splňovat kritéria pro BIOMED.
Lesní med
Lesní med pochází z medovice. Tu produkují mšice, které se živí šťávami listnatých i jehličnatých stromů (nejčastěji smrky a jedle). Mšice z těchto šťáv využijí potřebné složky a zbytek vyloučí ve formě medovice. Včely jí odebírají a zpracují v med. Medovicový med se vyznačuje výraznější chutí a vydrží delší dobu v tekutém stavu. Lesní medy jsou tmavé a pochází nejčastěji ze smrku, jedlí a dubů. Obsahují více minerálních látek, než medy nektarové a mají velmi harmonickou chuť, protože jsou méně kyselé. V odlehlých oblastech mimo intenzívní zemědělství jsou vysoce kvalitní, vhodné i pro BIOprodej. V oblastech znečištěných smogem mohou naopak obsahovat více škodlivých látek než jiné druhy medu.
Pastovaný
med
Některé medy rychle krystalizují, ztvrdnou a obtížně se spotřebovávají. Pastování medu je řízená krystalizace, kdy se krystaly medu mícháním zakulatí, a tím z medu vznikne pasta, která se dobře roztírá.
Zobrazit více / méně
Nejčastěji se provádí pastování u květového nebo smíšeného medu, který má tendenci rychle krystalizovat. Do pastovaného medu se nic nepřidává, tudíž spotřebitelé nemusejí mít obavu ze směsí či přidaných látek, jedná se pouze o mechanické promíchání medu při jeho krystalizaci.
Plástečkový
med
Jde o med, který dostanete v plástech, které včely vystavěly, aby do něj mohly med uložit. Dříve, když ještě neexistovalo vytáčení medu, se med vymačkával přímo z plástů nebo přežvykoval i s voskem.
Malinový
med
Světle žlutý lahodný med, dobře se pastuje, protože jemně krystalizuje, má lahodnou květovou chuť. Tento med ovšem nesbírají včely na porostech maliníku, ale připravuje se pastováním květového lučního medu s přídavkem malinové šťávy. Získá se tak med růžové barvy s vůní po malinách a mírné pikantní chuti.
Jetelový,
vojtěškový,
pampeliškový
med
Mají světlou barvu a moc dobrou vyváženou jemnou chuť.
Benefity medu pro lidský organismus
Je známo, že med má pro lidský organismus léčivé účinky. Med pomáhá snižovat riziko vzniku aterosklerózy, brání usazování cholesterolu, příznivě působí také na posílení imunitního systému, zejména tím, že se ukládá ve svalech a játrech jako glykogen (rychlé zotavení svalů).
Zklidňuje také podrážděný krk a hlasivky, proto je vhodné jej konzumovat při nachlazení, zejména pro jeho antibakteriální účinky. Rovněž pomáhá jako rychlá dezinfekce při hojení a zmírňuje otoky. V neposlední řadě také blahodárně působí na naši nervovou soustavu, kdy při stresových situací stačí pouhá lžička medu.
(Zdroj: Novinky.cz, Prozeny.cz, www.etiketynamed.cz, www.ekovcelar.cz)
Český svaz včelařů
Český svaz včelařů sdružuje chovatele včel z celé České republiky. Aktuálně se v něm soustředí asi 96 % všech českých včelařů. ČSV vydává i vlastní časopis Včelařství. Základní organizace v místě bydliště včelaře zajišťuje pro své členy úkoly spojené se členstvím ve svazu.
Chov včel podléhá ve smyslu zákona č.154/2000 Sb. povinné registraci v ústřední evidenci, kterou zajišťuje ČESKOMORAVSKÁ SPOLEČNOST CHOVATELŮ, a.s. Ta přiděluje registrační číslo chovatele a registrační číslo stanoviště.
Chovatelé včel sdružení v Českém svazu včelařů se oslovují „příteli“.